Učit, vyučovat je stejně snadné jako hrát tenis… pouze s tím rozdílem, že proti vám hraje několik desítek hráčů. I když se neustále ve hře zdokonalujeme, je jisté, že den, kdy stihneme odpálit všechny míčky, nenastane. Důležité je zjistit, které z těch míčků jsou významnější pro výsledek hry a které je možné nechat padnout za záda.
V Metodickém kurzu zvyšujeme naši schopnost rozpoznat ty významné „míčky“.
Video níže začíná těmito slovy:
„Výzkum, který probíhal v posledních dvaceti letech, ukazuje, že věnovat se ve třídě formativnímu hodnocení dělá v dosažených výsledcích studentů větší rozdíl než cokoli jiného, co bychom mohli dělat.“
Abychom se do zavádění formativního hodnocení ale mohli pustit, potřebujeme nejprve dobře rozumět tomu, co je a co není formativní hodnocení. Pojďme si vyslechnout objasnění všech pěti principů formativního hodnocení z úst jejich autora, Dylana Williama.
A neodpustím si jednu perličku zprostřed videa:
„Pokud vaši žáci chodí ze školy méně unavení než vy, je potřeba zapracovat na rozložení práce ve třídě.“
Láká vás proniknout do tajů formativního hodnocení?
Přihlaste se do kurzu formativní hodnocení.
1. První strategie se zabývá vyjasněním a sdílením vzdělávacích záměrů. Jde o zajišťování toho, že děti ví, kam směřují.
2. Druhá je o získávání důkazů. Není to jen pokládání otázek. Jsou to všechny způsoby, kterými zjišťujeme, kde se studenti ve svém učení nachází.
3. Třetí strategie je o poskytování zpětné vazby, která posouvá učení dopředu.
4. Poslední dvě strategie vlastně umisťují studenta do centra procesu. Čtvrtá aktivuje studenty, aby fungovali jako zdroj učení pro sebe navzájem.
5. Pátá strategie má za cíl aktivovat studenty jakožto majitele svého vlastního učení.
Autorka článku: Barbara Pospíšilová