Ve třídě je to někdy mezilidská fuška…

Ve třídě je to někdy mezilidská fuška – trénujeme, aby nám tam bylo lépe

Dřív nebo později, pokud nežijeme na pustém ostrově, se dostaneme ve vztazích do situací, které budou obtížné. Ať již vědomě či nevědomě někomu ublížíme – zraníme city druhého, použijeme nevhodná slova, slova nebo činy druhých nás zraní a my zrealizujeme odvetu, odepřeme si navzájem pochopení, čas aj.

Špatná zpráva je, že se z toho nevyroste. Dospěláci i staří lidé se s tímto musejí potýkat také, protože chybovat je tak lidské, jak jen to může být.

„Lidstvo není tak docela v pořádku, ale zároveň není tak docela ztracené.“

J. A. Komenský.

Něco se nám daří skvěle a pak se nám zase něco nedaří. Tajemstvím ale je, že budování zdravých a otevřených vztahů s lidmi kolem nás ovlivňuje to, nakolik se budeme cítit šťastní a spokojení. Pokud někdo umí napravovat tato nedorozumění, chyby, problémy, umí pro svůj život něco velmi důležitého a může být fajn se to od něj učit. Některé chyby ve vztazích již napravit nelze, některé jen velmi obtížně, ale myslím, že vždy stojí za to se pokusit o to, aby lítost, smutek, zášť, strach či vztek mohly zase udělat místo pokoji a radosti, pochopení.

Život ve školní třídě je všechno možné, jen ne snadný

Trávíme společně na malém prostoru hodně času, ve kterém plníme docela obtížné úkoly, které učitelé podrobují hodnocení. V tlacích je někdy o to obtížnější projevovat pro slabosti své i druhých pochopení, budeme se ale o to pokoušet. Už velmi dlouho používají lidé pro narovnání narušených vztahů jednu věc – je to omluva, prosba o odpuštění.

Budeme ve třídě takový způsob narovnání vztahů trénovat, aby omluva v podobě „Tak SORRY, nó, (když jsi taková citlivka…).“ nebyla pouze další eskalací konfliktu, ale aby měla skutečný potenciál vztahy narovnat.

Aby bylo možné obnovit narušenou důvěru, potřebujeme několik věcí:

1. Uvědomit si, co bylo špatně, a uznat svoji chybu.
2. Vidět, proč to bylo špatně, aby bylo možné znovu a znovu tuto situaci neopakovat.
3. Potřebujeme požádat o odpuštění a nenárokovat si ho. K přijetí omluvy nelze nikoho donutit, a proto počítejme i s možnou zápornou odpovědí.
4. Pokud jsme schopni zároveň naznačit, jak jinak bychom se příště ve stejné situaci zachovali, umožníme druhé straně nahlédnout do našeho přemýšlení, co jsme se na základě situace naučili.

Možná pak v životě nebudeme naše omluvy takto krokovat a vždycky nepoužijeme všechny kroky nebo toto pořadí, nyní ale budeme omluvy trénovat podle následující osnovy. Je čas se to teprve učit, aby se nám později dařily i bez opory.

Plakát ve třídě a náš trénink nám pomůže si zkoušet nesnadnou věc – omluvit se za přešlapy. Je to symbol toho, že nám záleží, jak se druzí lidé s námi mají a co s námi zažívají. Používání omluvy je také projevem toho, že se známe, že jsme ochotni na sobě pracovat a stávat se tak tou nejlepší možnou verzí sebe sama. Je také důkazem, že máme své pevné místo v tom, jak se nám všem ve třídě daří a učí.

Škola je místem, ze kterého si do života můžeme odnést spoustu přátelství či nepřátelství. Rozhodnutí je na každém z nás.

Jak omluvy s žáky trénovat?

Trénování situací je velmi zásadní pro úspěch, až přijde na opravdové lámání chleba. Omluva je obtížná a je spojena s našimi postoji k sobě i druhým. Nenaučíme se ji vyvěšením plakátku ve třídě. Pokud se spoléháme na to, že ji natrénujeme, až situace opravdu nastane, můžeme být zklamaní výsledkem. Chceme pak současně po žákovi, který už se tak ocitl v obtížné situaci, dvě věci zároveň a vystavujeme ho zbytečnému zahanbení.

Doporučení tedy je trénovat tyto situace nanečisto, aby se nová dovednost měla šanci vynořit ve chvíli potřeby. Nápadů je nespočet od situačních karet, po čtení příběhů či dramatizaci. Pro inspiraci se podíváme na poslední možnost, jak by mohla vypadat ve třídě.

Žáci si sepíší na lístečky rozmanité situace, kde by se omluva mohla hodit. Několik situací se vylosuje a žáci navrhují či přehrávají ve scénkách, jak by mohlo udobření díky omluvě proběhnout. Učitel si zapisuje, jak na omluvu žáci jdou. Následně vznikne diskuse, kterou z nabízených omluv by jako ublížená strana nejspíše nepřijali a kterou naopak ano a čím by to mohlo být. Učitel také nabídne svůj pohled na omluvu a na to, co by v omluvě nemělo chybět. Jako výsledek této diskuse vznikne plakátek, který obsahuje domluvený postup omlouvání. Ten může vypadat například takto:

Plakátky lze stáhnout ZDE >>.

Nyní již víme, jak na omluvu, a je čas trénovat. Žáci si vytvoří dvojice, vylosují si situace na lístečcích a přehrávají si v rozmanitých kontextech, jak by mohlo proběhnout omlouvání. Smyslem aktivity je, aby si omluvu vyzkoušel každý žák, a to v několika odlišných situacích. Procvičoval by si tím celý postup, ale také by aktivně přemýšlel nad situacemi a nepapouškoval by jen naučené fráze.

Nejedná se o kouzelnou metodu, ale její využití snižuje zahanbení chybujícího žáka, tvoří srozumitelnou normu očekávaného chování a zvyšuje pravděpodobnost využití dovednosti omluvit se za chybu v obtížné situaci.

Posilování schopnosti učitele organizovat třídní prostředí se věnujeme v Kurzu třídního managementu. Učitelé zde mají prostor zažít a vyzkoušet řadu strategií třídního managementu a poté diskutovat a reflektovat svůj prožitek a jejich užitek.