Garant obsahu Mentorských kurzů

Baví mě prozkoumávat cesty – nejen ty do vzdálených končin světa, ale i ty, které vedou v různých situacích ke zvládnutelným řešením. Ráda pitvám procesy na kousky a hledám, co by se dalo udělat jinak, užitečněji a snad i smysluplněji. S vášní sleduji, když někdo nebo něco roste. Mou srdcovou záležitostí jsou mentoring, formativní přístup k učení a čtenářství. Vážím si partnerství v procesu učení a nemohu se nabažit momentů, když se urodí „AHA“. Miluji svou rodinu a přírodu. Užívám si dlouhé snídaně, dlouhé letní i zimní večery a dlouhé cesty za poznáním v debatách, knížkách a cizích zemích. Věřím, že hledání má smysl.

Spojení kreativity a dat? Proč ne! Věřím, že je důležité propojit teorii s praxí a udělat tak z učení hluboký a smysluplný proces. Ve třídě mám ráda pečlivě formulované instrukce, které u žáků zažehnou inspiraci ponořit se hluboko do práce, a věřím na sílu otázky „proč“. A když (se) zrovna neučím, běhám někde po lese, po galerii, anebo jsem zapatlaná barvami.

Věřím, že každá škola i každý pedagog mohou rozvíjet své dovednosti, pokud mají podporu, kterou potřebují a kterou si sami svobodně zvolí.
Jsem přesvědčená, že právě učitelé mění školy k lepšímu. Obzvlášť si vážím těch, kteří mají odvahu zkoušet nové postupy, sdílet je a společně se učit. Jsou pro mě velkou inspirací.
Největší smysl pro mě má, když každý žák dostane šanci vyrůst v tom nejlepším, co v něm je, a škola s učiteli mu v tom jsou oporou.

Garant obsahu Kurzů formativního hodnocení

Moje motivace ke vstupu do učitelského povolání byla především ta, že mi vůbec nedávalo smysl způsob, jak jsem se vzdělávala já. Moc jsem si přála zařídit, aby to další mohli zažívat jinak.
To je něco, co mě provází dodnes.

Jsem vděčná, že mohu vidět druhé růst a radovat se ze smysluplných a hodnotných věcí, které se v mnohých třídách odehrávají. Baví mě zkoumat, které postupy
a strategie přináší kýžený dopad na učení, a také hledat cesty, jak překonávat překážky.

Ve výchově a vzdělávání je pro mě klíčové téma předávání odpovědnosti za vlastní učení a jednání a také rovnocenný partnerský přístup.

V současné době pracuji jako aktivní učitel a člen školního poradenského pracoviště na ZŠ Brno. Baví mě hledat nové cesty a snažím se vyhnout stereotypu ve výuce. Aktuálně se věnuji formativnímu hodnocení, práci s reflexí, využití karet ve výuce, metodám a formám aktivního učení, které vedou k bezpečnému prostředí ve třídě. 
Spoluúčastí na víceletých projektech a vedením interního mentoringu v kmenové škole jsem získala cenné mentorské a lektorské zkušenosti. 
Důvod, proč mě tato práce stále baví? Jsou to AHA momenty mých žáků a pozitivní zpětná vazba od podpořených pedagogů. Dává mi smysl získávat zkušenosti na základě prožitku a vzájemné komunikace, které se propojují s mým osobním životem ve formě tance, divadla, chalupaření a času stráveného s rodinou a přáteli. 

Garant obsahu Kurzů kolegiální podpory

Když si někdy povídám s přáteli o tom, s čím se ve svém pracovním světě setkávám, často zakončujeme větou asi v tomto znění: „Když ty to máš dobré, tvoje práce má ohromný smysl.“
A já si vždycky uvědomím, že to je pravda.

Věřím, že vzdělávání má sílu měnit svět kolem nás – když do něj vložíme laskavost, odvahu a svou autenticitu. Ráda vytvářím prostor, kde se lidé učí s radostí, objevují vlastní cestu a rostou v tom, co jim dává smysl. Během práce mě baví číhat na okamžiky spokojenosti, např. když si žáci po skupinové práci plácnou nebo když po společném dialogu odchází učitelka s rozzářenýma očima. V takových a dalších situacích moje srdce plesá a cítím hluboké uspokojení. A když mi síla dochází, tak čerpám energii z tance, z procházek přírodou, z tvoření nebo ticha se šálkem dobré kávy, kde se rodí nové myšlenky.

Nepřestává mě fascinovat, jak se učíme – zvlášť když sleduji dětský mozek v akci. Kolik toho dokáže vstřebat, když má chuť, prostor a smysl.
Práce učitelky je pro mě dobrodružství plné objevování – jazyka, kultury, lidí i vlastního myšlení. Chci vést žáky k tomu, aby nacházeli radost z objevování světa i sebe sama, s lehkostí, zvědavostí a odvahou zkoušet.
A stejně tak se ráda učím i já – s každým novým dnem.

Skauting mě naučil sledovat svět kolem sebe a měnit ho k lepšímu. To se snažím naplňovat i na své učitelské cestě. Žene mě dopředu představa školy, kam žáci i učitelé chodí rádi a kde svůj čas využívají smysluplně. Mimo školu mě naplňuje aktivní občanství, skautování a regionální historie v našem středočeském Rožmitálu pod Třemšínem.  

Učení je pro mě radostí i smysluplnou cestou. Mám rád chvíle, kdy žáci prožijí svůj „AHA moment“. Rád čtu a užívám si dílny čtení, při kterých s dětmi objevujeme nové světy v knihách. A čím dál častěji vyrážíme se žáky ven, protože vnímám, že je učení venku přínosné, obohacující a zábavné. A nic nepřekoná rozzářené oči dítěte, které právě ulovilo larvu vážky – i když se u toho ocitne po pás ve vodě.

Nejraději mám chvíle, kdy stojím ve třídě opodál a sleduji aktuální dění. Žáci ví, kde právě jsou, kam směřují a jak se tam dostanou. Každý jede na své osobní maximum, protože jim dává smysl jejich práce, jejich učení. Věřím, že je to možné.

V učení stejně jako v životě jsou pro mě důležité tytéž věci – mít rád lidi kolem sebe, spolu prozkoumávat svět, pátrat v jeho hlubinách, a přitom se radovat z každodenních maličkostí.  

Baví mne plánování hodin a přemýšlení o tom, co děti potřebují. Těším mne, když se mohu společně s nimi radovat z jejich učení a pokroků. Věřím, že se děti do školy mohou těšit, a chci udělat maximum proto, aby tomu tak bylo. Lektorská práce mi dává hluboký smysl a vždy se těším na možnost vzájemně se potkávat a sdílet navzájem své světy.

Při promoci po dvouletém pedagogickém studiu Učitele naživo jsme si všichni museli připravit svůj vlastní učitelský slib, který jsme sdíleli s celým sálem před obdržením diplomu. Můj slib zněl: „Jako průvodce získáváním znalostí a osvojováním dovedností cti pravidlo 3PR: Pozoruj. Ptej se. Přemýšlej. A hlavně Reflektuj.“ Tento slib mě provází dodnes a je mým nejlepším rádcem při práci s dětmi i dospělými. 

Jsem srdcem i duší učitelka bez ohledu na to, jak se kdy nazývala moje pracovní pozice. Asi nejpřesněji mě vystihují Šrámkovy verše „Ne, nenatrháš z nebe hvězd. A přece věř, že natrháš.“ Tvrdohlavě prošlapávám cestu k uskutečnění myšlenek, kterým věřím. Posilují mě v tom inspirativní lidé, jež potkávám ve školách, na seminářích, mezi rozvalinami staveb dávných kultur, na toulkách po horách, ... Od všech se učím. Zajímají mě jejich vzlety i pády, jsem přesvědčená, že každá zkušenost je příležitostí posunout se v životě dál. 

Na pedagogickou cestu jsem se vydala v roce 1984. Zjistila jsem díky své středoškolské odborné práci, že největší zázraky ve výtvarném projevu dětí můžeme zažít na prvním stupni. Chtěla jsem být u toho a zůstala tam dodnes. Baví mne provázet děti, pomoci jim věřit v sebe a své sny, rozvíjet jejich potenciál... V minulém roce jsem si splnila jeden svůj sen a založila v Jihlavě Centrum kreativity Vaiana – místo, kde se mohou vracet ke svým snům i dospělí. 

Ve svém životě se snažím dělat věci, které mi dávají smysl, baví mě a posouvají vpřed. Věřím, že každý by měl dostat příležitost, aby mohl růst na své maximum. Mám ráda, všechny ty úspěchy, AHA momenty a pokroky, u kterých mohu být jako učitelka, vedoucí ve skautu, průvodce, lektor, mentor nebo jako maminka. A když už mi docházejí síly dobíjím baterky s tužkou a papírem v ruce nebo s partou kamarádů v přírodě.

Garant obsahu Metodických kurzů

Jsem člověk, kterého nepřestává fascinovat okolní svět a jeho poznávání. Ráda se učím nové věci a rozšiřuji si znalosti nejen ve svém oboru. Věřím, že nadšení a touhu po vědění přenáším i na své okolí – kolegy, žáky i vlastní děti. Po zásluze pak zažíváme radost z objevů a nových dovedností.

Garant obsahu Průvodcovského kurzu

Posekal jsem kus pole kombajnem,
když mi bylo 7.
Umím chytat ryby na umělou mušku a nakreslit prase jedním tahem. Pamatuji si kousek z Dalimilovy kroniky
o Oldřichovi a Boženě. 
Sestry mě jako tříletého nosily s sebou na skauta
v dětském batohu – od té doby skautuju.
Baví mě, když člověk sám sebe bere s nadhledem,
a stejně tak i věci kolem. 
Miluji různá kola a ježdění na nich. Každý rok ujedu několik tisíc kilometrů na dráhovém kole s pevným převodem. Vyrůstal jsem se světem J.R.R. Tolkiena a T. Pratchetta. Zbožňuji komiksovou sérii o Scottu Pilgrimovi. 
Nejradši popíjím černý čaj se svou ženou a čtu knihy se synem. Spím rád v kufru auta. 

Ráda dělám věci, které mi dávají hluboký smysl. Proto učím. Nic mne nenabíjí víc, než když se puberťák v mé hodině zapomene a rozzáří se mu oči, nebo když dokonce vypráví nadšeně spolužákům, co ho dnes ve škole bavilo.  

Nikdy jsem se nepřestala radovat, že jsem si zvolila ke své profesi vzdělávání. Každý den se těším na nové výzvy. Přijímám je s pokorou a vědomou radostí, že je téměř každá moje minuta naplněna smysluplnou prací a nepřetržitou možností seberozvoje. Mentoring a lektorské příležitosti mě inspirují a vrací stále k přemýšlení o tom, co je ve výuce pro každé dítě i pedagoga to podstatné a hodnotné, a co nikoliv.  Je to úžasná jízda! A taky, což laická veřejnost vnímá jako zvlášť podstatné, mám všechny školní prázdniny! Rutina, kterou chceš. :-) 

Miluji dobrodružství, objevování nových kultur, sdílení zážitků a zkušeností. Ráda poznávám svět nejen na dalekých cestách se svou rodinou, ale také společně se svými žáky a kolegy na cestě za poznáním. 
Inspirují mě debaty o dobré praxi s učiteli, lektory a mentory, pomáhají mi posouvat se dál. Věřím, že když je vůle, najde se i cesta, a prožívat život s těmi, kteří hledají způsoby „jak“, je pro mě nevyčerpatelným zdrojem energie. 
Když žáci s úsměvem občas řeknou „To už je konec?“, cítím radost, motivaci a smysl, proč to dělám. 

„Baví mě vytvářet prostor proto, aby se věci, které se mají dít, skutečně děly.“ 
Věřím tomu, že každá situace má několik možných řešení a každý sám ví nejlépe, jak danou situaci ve svém kontextu může úspěšně vyřešit. „Jen“ je potřeba zjistit, co je to, co skutečně potřebujeme. 
V individuální koučovací nebo v mentorské práci pracují především se zdroji, energií a vnitřní motivací klientů. Společně hledáme těch klíčových 20 %, které mohou pomoci těm dalším 80 %. Baví mě společně reflektovat, zvědomovat důležité momenty, experimentovat. Pomáhám lidem si uvědomit, co skutečně potřebují a chtějí, a to i v situacích, kdy to není na první pohled zřejmé. Věřím, že psychologické bezpečí, vzájemná důvěra, otevřená komunikace, spolupráce, všímavost, společné učení se, smysluplnost a dobré vztahy jsou nutným předpokladem pro úspěšné kolektivy či jakoukoliv „učící se“ kulturu školy nebo organizace. Proto podporuji lídry v tom, aby měli odvahu tato témata ve svých týmech nejen otevírat, ale především sami žít.

Když vidím smysl v tom, co dělám, pracuju líp. A věřím, že takto fungují i žáci ve škole. Baví mě hledat cesty ke smysluplnému učení, baví mě přemýšlet nad tím, kde se potkávají záměry učitelů i studentů.

Taky věřím, že sdílení a reflexe jsou klíčovým nástrojem osobního i profesního rozvoje. Ukazuje se mi to při večerních diskuzích u ohně v tee-pee, při reflexi aktivit se žáky ve škole, při pojmenovávání zkušeností v učící se skupině nebo na kurzu.

A když je toho přemýšlení už příliš, vezmu batoh na záda a jdu se projít po loukách a po lese, který mám za domem, zabrnkám si na kytaru, propotím triko při sportu nebo jen rozdělám oheň v krbu, otevřu krabici puzzlí a užívám si s manželkou doplňování dílků do skládačky.

Svou práci vnímám jako poslání – příležitost, jak přispívat k pozitivní změně společnosti a světa kolem nás. Věřím v sílu vzdělávání, rovného přístupu a vzájemného respektu – nejen k dětem, ale i ke všem kolegům.

Miluji svou profesi pro její dynamiku a neustálou potřebu růstu. Na vzdělávání mě nejvíce přitahuje fakt, že lidský mozek je mimořádně tvárný orgán – jeho schopnost absorbovat nové informace a přetvářet se s každou zkušeností považuji za jeden z největších darů, který máme. Při tvoření nového s velkou pokorou a vděkem hledím do historie našich předků a k tomu si rád otevřu nějakou inspirativní knihu.

S pokorou i nadšením se podílím na vytváření prostředí, kde se dobře učí, pracuje i žije. Současně si uvědomuji, jak důležité je vyvážit pracovní nasazení časem stráveným s rodinou, která je pro mě stabilním přístavem
a zdrojem radosti.

Baví mě nalézat způsoby, jak rozvíjet prorůstové myšlení lidí, se kterými se setkávám – dětí, učitelů, kolegů, ale i své vlastní. Baví mě nastavovat prostředí a podmínky pro užitečné společné učení. Také ráda objevuji silné stránky lidí, se kterými pracuji, protože to přináší vzájemnou radost a otevírá nové možnosti. Ale taky mě baví pobývat v tichu, chodit na procházky, zpívat, číst, dělat marmelády anebo jen tak koukat na vodu.

Žiji krásný život. Jsem člověk, který věří v kouzlo dobrých konců a sílu nových začátků. Věřím v dobro v lidech a mám radost z učení a učení se. Stále toho je přede mnou tolik, co je třeba prozkoumat . Potřebuji vědět, že má práce má smysl a cíl. Miluji cestování, které mi otevírá nové obzory, často přináší velká dobrodružství a poznání.
Jsem schopná zorganizovat malý piknik pro děti i velkou charitativní akci a šíleně moc mě to baví. 

Garant obsahu kurzů Třídního managementu

Učení mě tolik baví, že je pro mne obtížné rozlišit, zda je to koníček, nebo povolání. Fascinuje mne společně se
s druhými učit poznávat, jak funguje svět. Jsem vášnivá knihomolka. Louskám odborné knihy, studie, zákuskem je dobrá beletrie. Jsem také amatérská zahradnice s velkými sny, ale zatím malými výsledky. 

Baví mě hledat nové cesty v oblasti vzdělávání. Přeji si, aby výuka ve škole mířila k hodnotným cílům, vzbudila u žáků zájem o učení a podporovala partnerské vztahy ve třídě. A právě JOB mě v této snaze velmi podporuje a umožňuje mi proklestit ještě neprobádané cestičky. Přála bych si, aby se stejné podpory dostalo všem učitelům. Věřím, že k tomu mohou přispět články na JOBím blogu, kurzy, mentoring i provázení na školách.