Rutiny aneb chraň se před povodní! |

Možná Vám to přijde divné, když začínám jako meteorolog, ale uvidíte, že tato analogie s předpovídáním počasí docela sedí.

Tak tedy…

Obec Troubky postihla v historii dvakrát silná povodeň. Poprvé při ní smetla 150 domů a zemřelo 9 lidí. Nikdo netušil, že by něco takového mohlo přijít. Po katastrofě se obec důkladně připravila na možnost, že silné deště udeří znovu. Má systém přípravných opatření, opatření při nebezpečí povodně, při povodni a dále opatření po povodni.

Pro ilustraci: Troubky dnes mají dopředu zorganizované povodňové prohlídky, předpovědní povodňovou službu a hlásné a hlídkové povodňové služby.

_{Zdroj obrázku: sip.denik.cz}

Jak to souvisí s vyučováním žáků ve třídě?

Hodně.
Můžeme se podívat, jaké to bude ve třídě, když si také dopředu nic nepřipravíme, protože nepředpokládáme, že by se na nás hrnula nějaká katastrofa. Všechno je přece zalité sluncem! S tím nastupují do praxe začínající učitelé. Prostě se začneme organizovat až v momentě, kdy se něco stane.

Jednoho dne přijdeme do třídy a nečekaná povodeň strhává z našich sluníčkových představ i ten poslední paprsek. Co se to s těmi dětmi stalo? Proč se mi hodina rozpadla? Kam se těch 45 minut práce ztratilo?

Na tobogánu se dá jet jenom dolů…

Stalo se to, na co jsme se nepřipravili, když jsme předpokládali, že se všechny děje ve třídě pohybují přirozeným samospádem. Řítíme se teď na tobogánu událostí už jenom z kopce.

Co s tím? Drápat se korytem nahoru stojí tolik úsilí, že se opravdu vyplatí udělat na začátku roku vše proto, aby nás příští nepřízeň nestrhla. Jak na to? Je to vlastně velmi jednoduché.

Kdo je připraven, má víc času na učení!

Nejlépe před začátkem školního roku (ale má to smysl i kdykoli jindy) si projděte své vyučovací hodiny. Vypište si momenty, které se v nich opakují a které by mohly spustit povodeň.

Představte si třeba, když řeknete ve třídě: „Udělejte skupiny po čtyřech!“ Strhne se bitka o nejlepší kamarády, pak řešíte outsidery, které nikdo do skupiny nevzal a přehazují si je jako horký brambor. Ve třídě se zvýší hluk. Část hochů tolik svobody inspiruje k menšímu boxerskému zápasu, holčičky si zatím pletou copánky…

Podobně to může vypadat u:

distribuce pomůcek,
přesunů po třídě,
rozdávání sešitů,
řešení pozdních příchodů,
řešení absencí spojených s doplňováním učiva,
odevzdávání domácích úkolů,
archivace prací
hodnocení,
zapisování do třídnice…

Když z těch, které se opakují velmi často, vytvoříte rutinu, výrazně tím omezíte příležitosti k rušivému chování žáků a ušetřený čas můžete věnovat efektivnímu učení.

K tomu totiž potřebujete mít uvolněnou pracovní paměť. Když si ji zahltíte řešením momentálních poryvů na tobogánu, tak na to, jak vytěžit otázku Pepíčka, už vám prostě kapacita nezbyde.

V kvalitní výuce ale nesmí mít potíže s kluzkým povrchem přednost před tím, co říkají žáci. Nemůžete jim prostě ujet.

Co je to rutina?

Promyslíte si, jak přesně by podle vás měla aktivita, kterou často ve třídě opakujete, vypadat a s dětmi ji nacvičte. Po zbytek školního roku už ji budete jen udržovat.

Výhoda je, že ani žáci, ani vy se těmito činnostmi nemusíte v myšlení ani pracovní paměti nijak zabývat, jsou stereotypní a nic se na jejich průběhu nemusí měnit celý rok. To umožňuje věnovat se plně učení.

Hodí se vytvořit rutiny v oblasti správy třídy, například co budou mít žáci připraveno na vyučování, jak a kdy budu řešit absenci a jak se budou distribuovat pomůcky či sešity.

Čas nám také ušetří rutiny přímo v procesu vyučování, například jak bude organizováno hodnocení/sebehodnocení žáků, přechody mezi činnostmi, zadávání instrukcí a signalizace v hodině, ztišování nebo třeba způsob monitorování kvality.

Rutinami lze ošetřit také některou komunikaci mezi aktéry ve vyučování, například jak se žádá ve výuce o pomoc, jakou formou se omlouváme, jak diskutujeme nebo jaký si vytvoříme standardizovaný postup pro řešení nežádoucího chování, i toho opakovaného.

Jak to dělám já

Před začátkem roku si projdu, jak vypadají běžné školní dny a vypíšu si momenty, které by se mohly zvrtnout a u kterých se mi vyplatí je natrénovat s dětmi.

Tak jak rutiny postupně potřebujeme, tak se je učíme. Když přijde čas na dělení do skupin, ukážeme si způsob, jak to budeme dělat, natrénujeme ho a pak už ho takto používáme. Zamezím tím ztrátovému času a předcházím nevhodnému chování. Zajišťuji bezpečí očekávatelnou akcí. Pro děti je to přehledné a mohou se plně soustředit na samotné učení.

Protože kdo je připraven, není ohrožen a má více času se něco naučit.

Více tipů, jak si výuku organizovat a vytvářet ve třídě bezpečné prostředí pro vyučování a učení, najdete v našem kurzu Třídního managementu.