Podzimní knižní anketa |

234x0 Komentářů

Byli jste na podzim zachumlaní do deky, koukali ven z okna na baboletní počasí a užívali si svůj oblíbený nápoj? Vypadá to, že vám chyběla ještě jedna podstatná věc – kniha.

Na podzim jsme vám na našem JOBím facebooku a instagramu představili tipy našich lektorů, mentorů a průvodců na knížky, které stojí za to si přečíst.

Pokud jste anketu nestihli, pojďte si ji s námi připomenout, ať máte co číst teď v březnu, měsíci knihy.

A na co jsme se ptali?

Barbara Pospíšilová

lektorka Kurzu třídního managementu a Mentorského kurzu

Čtu ráda kdekoli, nejraději v posteli před usnutím, ale nejčastěji někde ve vlaku nebo na cestách.

Vždy hlasuji pro černou kávu. Když je jí příliš, může být čaj.

Pokud mám doporučit beletrii, tak cokoli od Torey Hayden. Právě jsem dočetla Zvíře, ale zatím mě nezklamala žádná z jejích knih. Je pro mě velkou lidskou i pedagogickou inspirací. Je v každé chvíli opravdová a trpělivá v hledání toho nejlepšího řešení pro děti v nesnázích, se kterými pracuje.

Marie Snopková

lektorka Kurzu třídního managementu

Moje nejmilejší místo je žlutý ušák s chundelatou dekou.

Ráda si chystám černý čaj s kořením, medem a mlékem.

Kniha, kterou bych doporučila je Budování citového pouta: Jak probouzet lásku v hluboce traumatizovaných dětech, kterou napsal Daniel A. Hughes. Kniha je svědectvím toho, jak jsou první roky života dítěte důležité pro sociální a psychický rozvoj. Pokud máte takové dítě ve třídě, zjistíte, jaké mohou být důvody jeho chování a jednání.

Nina Suchomelová

lektorka, péče o úsek propagace JOB

Nejraději čtu ráno po probuzení v posteli (o víkendu či prázdninách).

Při čtení popíjím čaj, ideálně zelený rooibos.

Nedávno mě uchvátila kniha Veroniky Hurdové s názvem Agnes a ostrov Stínů. Je to příběh plný životní moudrosti a naděje, který pohladí po duši. Četla jsem ji s dcerami a určitě se k ní budu ráda vracet.

Petra Zemanská

lektorka online workshopů s reflektivními kartami, péče o úsek spolupráce s partnery

Mým oblíbeným místem ke čtení je sedací vak, do kterého se celá zavrtám.

Přes den ke čtení popíjím černou kávu a večer čaj a občas kakao.

Nedávno jsem dočetla Rodičovského průvodce džunglí digitálního dětství a puberty: HRY, SÍTĚ, PORNO od Michaely Slussareff. Autorka v knize propojuje každodenní životní situace s aktuálními vědeckými poznatky o vlivu digitálního světa na děti i dospívající. Knihu bych doporučila nejen všem rodičům, ale také učitelům, protože digitální technologie jsou nedílnou součástí našeho běžného pracovního dne.

Jana Chrásková

lektorka Kurzu formativního hodnocení

Na jaře a v létě čtu ráda na balkóně nebo na břehu Vltavy. Na podzim a v zimě v obýváku na gauči zachumlaná do polštářů a deky.

Když je teplo, popíjím citrónovou vodu s mátou. Když se ochladí, ráda sáhnu po zázvorovém čaji nebo čaji rooibos s pomerančem.

Knížka, kterou jsem teď znovu otevřela a přečetla, je Nenásilná komunikace od psychologa Marshalla B. Rosenberga. Velmi čtivým způsobem popisuje, proč a jak se postupně dobrat ke komunikaci, která nám umožní budovat hlubší vztahy s druhými lidmi, rozvíjet vlastní empatii, ale zároveň být schopen komunikovat vlastní potřeby. Kniha je protkaná příklady z autorovy praxe a je velmi čtivá. Doporučuji ji všem, kdo chtějí rozvíjet své komunikační dovednosti obecně, ale i ve třídě nebo v rodině.

Zdeněk Dlabola

lektor Průvodcovského kurzu, Kurzu kolegiální podpory
a Kurzu formativního hodnocení

V ložnici, v posteli zachumlaný do peřin nebo na břehu moře zachumlaný do slunečních paprsků. To ještě raději.

V prvním případě zelený čaj, ve druhém „mochito“.

Teď čtu často biblické žalmy. Je v nich hojně naděje, pokoje a radosti, úcty a víry, důvěry a lásky.

Petra Keprtová

lektorka Kurzu formativního hodnocení

U čtení mám nejraději, když se ocitnu v místě děje knihy. Kniha mi vytvoří bublinu, ve které mám možnost vstoupit do světa vlastních obrazů čteného příběhu.

Káva či mátovo zázvorový čaj jsou fajn doplněk čtenářského zážitku.

Kniha O líné babičce bavila mé děti, navíc patří ke knihám, na kterou jsem se při společném čtení těšila i já. Nese téma překonávání předsudků, plnění vlastních snů a závěr knihy… ten si nenechte ujít.

Pavlína Seidlerová

lektorka Kurzu kolegiální podpory a Kurzu formativního hodnocení

Mám své pohodlné křeslo s podnožkou a lampou – pečuji tak o maximalizaci příjemného zážitku – dobře se mi sedí, dobře vidím a pak už jen podle nálady vybírám z hromádky rozečtených knih.

Sklenku dobrého červeného vína.

Jan Vojáček – Umění být zdráv,

Petr Ryska – Praha známá neznámá,

Michael F. Patton, Kevin Cannon – Komiksová filozofie.

Kateřina Záhubská

lektorka Kurzu formativního hodnocení a Metodického kurzu

Nejraději čtu před spaním v posteli.

To už většinou jen vodu z pramene nebo černý čaj s mlékem.

Učitelské mám teď dvě. Dítě na vlastní pohon – knížka o podpoření, případně znovunastartování vnitřní motivace dětí. Druhou knížkou je Nauč se to!, která popisuje několik mýtů o učení a nabízí možnosti, jak se učit efektivněji. Obě knížky využívají mnoha let praxe autorů a výzkumů z daných oblastí.

Ivan Čermák

lektor Průvodcovského kurzu

Hodně si užívám, když mohu číst ve spacáku těsně před usnutím v kufru našeho auta během cyklistického nebo lezeckého výletu. Když jsem doma, čtu nejčastěji v posteli před spaním.

Jednoznačně černý čaj. Earl Grey nebo nějaký cejlonský.

Čtyři tisíce týdnů (Oliver Burkeman) – věděli jste, že když to dobře půjde a dožijete se vyššího věku, máte na světe jen 4000 týdnů? A co to znamená pro to, jak nakládáme se svým časem? Jeden z nejslavnějších glosátorů seberozvojových trendů v deníku The Guardian po 14 letech práce shrnuje, proč je pro nás snaha být neustále produktivnější nešťastnou strategií. „Čím produktivnější zvládnete být, tím hůř pro vás.“ O.B.

Lucie Kotrčová

lektorka Kurzu formativního hodnocení a Kurzu třídního managementu

Mívala jsem oblíbené „čtenářské snídaně“, ale aktuálně se dvěma malými dětmi nejsou realizovatelné. Pokud počasí dovolí, ráda si ke knížce lehnu ven na deku. Co je pro mě ale při čtení zásadní, je ticho – jen tak se dokáži plně soustředit.

Kávu nebo čaj.

Jako milovník koní ráda sáhnu po knížce s touto tematikou. Ráda čtu biografie úspěšných jezdců z různých jezdeckých disciplín a nepřestává mě fascinovat jejich pokora, partnerství a respekt ke každému jednomu koňskému svěřenci, se kterým pracují/pracovali a zároveň každodenní dřina a odhodlání, které do své práce vkládají. Mám za to, že to se při práci s dětmi potkává. Z pedagogické literatury se v poslední době ráda vracím ke Z. Matějčkovi. Přestože knihy, které jsem od něho četla, byly primárně určeny rodičům, jako učitel jsem si z nich odnesla nejedno AHA!